Napoleonské dny ve Slavkově u Brna 2007Régiment de Grenadiers à pied de La Garde Impériale d´Austerlitz - Císařská Slavkovská Garda, Nadpis

Fotoškola uvazování Portepe na šavli (Modifikace pěchotní šavle Briquet, vz. Garda)

Císařská garda 2010

 

Přidej se k nám!

 

Interní

Ukázka výsledku, kterého bychom se měli dopracovat...

Úvodem bych poznamenal, že mě překvapilo, jak málo informací je běžně dostupných o vázání a používání portepé obecně. I studnice moudrosti (Internet) se omezuje spíše na obecné popisy vzhledu a materiálu, event. kdo jím byl vystrojen… Jinak nic konkrétního...

Ovazování portepé na šavli které je zde prezentováno, bylo převzato ze dvou knih, jejichž majitelem je naše Marie.
Officiers et Soldats de La Garde Imperiale, Histoire and Collections 5. avenue de la République F-75541 Paris Cédex 11. Druhou knihu jsem tenkrát nevyfotil, tak už nevím jak se jmenuje...

Dále jsem věc konzultoval i s Jakubem Samkem, jestli náhodou on něco nemá ve svém archivu, přičemž i on potvrdil naši knižní variantu.

Na závěr je uvedena ještě jedna možnost uvázání (používaná zřejmě řadovkou), nicméně mi bylo sděleno, že celá velká armáda je vázala naším způsobem a to bez výjimky. (Myšleno v kontextu pěchotních šavlí pro vojáky. Důstojníci, popř. jezdectvo to má, nebo může mít jinak.)

Já sám jsem zvědav, jak je váže těch pár jedinců od nás, kteří nějaká portepé mají, tedy jestli se to bude shodovat. (?)

Postup vázání

Začne se protažením řemínku portepé viz. obrázek.

Ten se dále protáhne do uzlu, který staří trampové znávali pod názvy "liščí tlapka, nebo smyčka". (Nejebejte mě hned, vím že těch názvů bylo daleko víc..)

Smyčka se zatáhne, jak bývalo zvykem, ale ne silou... (Pokud někdo časem nevymyslí lepší postup, tak před ukončením vázání celého portepé se v této smyčce ještě řemínky trošku posunují, aby jejich konce u třapce byly i přes nestejnoměrné obtáčení stejně dlouhé.)

Smyčka se přetočí kolem jílce, ve směru následného omotávání kolem rukojeti. Navíc tímto přetočením lze snadněji řemínky srovnat na sebe.

Následuje omotávání kolem rukojeti, což už žádné zvláštní komentáře nevyžaduje. Snad jen, že je dobré portepé omotávat spíše na volno, protože se pak bude lépe protahovat třapec.

Tohle je fáze, kdy se smyčky hodí mít volné. Třapec je vcelku velký, na rozdíl od původních typů portepé.

Zde se smyčky dotahují a rovnají což je asi tak vše...

No ještě bych měl dodat, že pokud jde o vázání portepé na naši šavli, tak jsem jen samouk z knih – nikdy jsem to nikoho vázat neviděl... (Kravatu jsem se taky musel naučit vázat sám...) Výsledek by měl být v pořádku, ale samozřejmě se nebráním doplňování praktických rad, nebo opravám případných změn.

Pokud by uvazování chtěl někdo zkoušet, lze tak činit nejlépe s nějakým popruhem. (Není tak měkký jako stuhy a tím je tedy podobnější kůži.)
Kožený pásek originálního portepé je 2cm široký, cca. 120cm dlouhý. Takže něco obdobného těchto rozměrů stačí na koncích svázat a zkoušet. Uzel na konci zastupuje ten třapec...

Varianta uvazování...

Jak jsem již zmiňoval, viděl jsem ještě další zbůsob uvazování (obr. v levo). Mají to tak u řadovky. Jinak je samozřejmě způsobů celá řada...

Jak je vidět z fotek, řemínek pro gardové granátníky je kožený a protože nemá povrchovou úpravu, je celoprobarvený na bílo. (Portepé má být bílé, ne šedé.) Právě shánění této kůže byla jedna z příčin zdržení jejich výroby. Druhou byly myslím potíže s barvením třapců na správnou červenou, nebo taky s materiálem na ně (?)

Poddůstojníci mají pásek z červené látky se zlatými pruhy, takže se jim bude podstatně lépe uvazovat. Třapec je stejný.

Portepé má volný prstýnek na stahování kolem zápěstí, takže je plně funkční. Pokud jde o praktičnost, nezadá si s ničím co již máme... :-) Bílá kůže se neuvěřitelně snadno špiní a zatím nevím jak půjde čistit. Dále z ní padají otřepy, jak je vidět i na fotkách. Ale je krásné, to nejde nemít. :-)

O portepé obecně

Termín "portepé" dle mých informací pochází z francouzštiny. Do češtiny se nejčastěji překládá jako "zápěstník". Tento doplněk chladných zbraní a jeho užívání je spojeno zejména (nebo úplně) se šavlemi. Na původních kordech a rapírech je vidět málokdy, pokud vůbec.

Lehčí kordíky z dob napoleonských válek portepé mají, ale nikdy jsem neviděl jejich používání třeba při soubojích (film The Duelists - Duelanti) a už značně připomínají pozdější, čistě ozdobné třapce, které se z původních, funkčních portepé postupem času vyvinuli.
Tyto ozdoby jsou pak k vidění coby reprezentativní doplněk chladných zbraní včetně bayonetů při slavnostních událostech a používají se do dnes.

Smyslem funkčního portepé bylo, zamezit ztrátě/vyražení zbraně při jejím použití a samozřejmě mělo velký význam pro jezdectvo. Portepé by tedy mělo mít pohyblivý prstýnek, který je nad turbánkem třapce. Před použitím se jím řemínek portepé stahuje kolem zápěstí. Je to ovšem věc buďto včasné přípravy před útokem (jezdectvo), nebo čestného souboje, kdy na to soupeři mají také klid.

Zato při náhlém útoku zlých Kozáků, předpisově uvázané portepé udělá z šavle ještě zbytečnější věc, než jakou ji do dnes známe. :-)))

Připravil a nafotil Jiří PILÁT, nadávat na článek můžete e-mailem

GIA - La Garde Impériale d´ Austerlitz - Císařská Slavkovská Garda